Jak přežít ztroskotání

Přinášíme Vám podrobný popis toho co by jste měli udělat až bude úplně nejhůř. Pevně věřím že to nikdy nebudete potřebovat!!
Zemský povrch je pokryt ze 71% celkové plochy vodou. Člověku je přirozeným prostředím pevnina. Námořníkům ať již profesionálním nebo charterovým je však pobyt na vodě jejich druhou přirozeností. Vystavují se tak ovšem riziku pobytu i ve vodě a proto by měli mít povědomí jak se v takovém případě co možná nejdéle uchovat při životě. Nedobrovolný pobyt ve vodě s sebou nese pouze rizika která se liší podle oblasti kde jste se rozloučili s vaší lodí. V následujících řádcích vám heslovitým způsobem nabídneme praktické rady a zkušenosti tak jak je celé generace ztroskotanců na vlastní kůži poznávali.
Při pobytu na lodi musíte vždy vědět kde máte vaší záchrannou vestu a kde a jaké jsou na lodi záchranné pomůcky.
Musíte vždy před vyplutím vědět jak se pracuje se záchrannými pomůckami.
Musíte vždy předem mít nastavenou vestu na svojí velikost a umět si tuto rychle obléci.
Pokud zazní rozkaz k opuštění lodi nediskutujte již o jeho opodstatněnosti a respektujte slova kapitána nebo jeho zkušeného zástupce
Musíte-li skočit do vody snažte se předtím teple obléci. Nejlépe do vlněného oděvu, vezměte si pokud možno pokrývku hlavy a rukavice, teplé ponožky. Oblečení můžete vrstvit. Kolem krku si omotejte ručník. I mokré oblečení vás ve vodě částečně izoluje proti chladu.
Vzduch zachycený v oděvu vám zpočátku usnadní plavání. Ve vodě nic nesvlékejte.
Máte-li nafukovací záchrannou vestu nafoukněte jí až ve vodě /umíte-li plavat/.
Snažte se vzít si s sebou baterku, čokoládu, bonbóny.
Nesnažte se zachránit osobní doklady, peníze ani klíče od auta pokud vám to čas neumožňuje. Všechno je nahraditelné, ale když si vezmete nůž, lékárničku, potravinu a vodu, může vám to obratem zachránit život.
Před skokem z paluby se pokuste do hodit nějaký plovoucí předmět dostatečné velikosti který vám následně usnadní plavání ve vodě. Nejlépe dřevěný nebo k tomu určený.
Ve vodě se snažte co nejrychleji dostat k záchrannému člunu nebo ostrůvku. Pokud není v dosahu snažte se využít plovoucích trosek.
Nemáte-li vestu plavte pomalu a odpočívejte splýváním na zádech což vyžaduje méně energie. Snažte se maximálně zachovat klid, uvolněné tělo se lépe udrží nad hladinou. Snažte se pravidelně dýchat.
Jste-li ve vodě a musíte šetřit své sílY musíte vědět jak který plavecký styl využít. Čubička je výhodná když jste hodně oblečeni a máte na sobě vestu. Prsa plavte když se ocitnete pod vodou nebo musíte plavat ve velkých vlnách. Ouško je odpočinkový styl kdy jedna ruka udržuje pohyb a splývání a druhá odpočívá.
Ve studené vodě ve které jste zcela zanořeni vám hrozí smrt podchlazením. Kritická doba je přímo úměrná teplotě vody. Když se nemůžete dostat nad hladinu na plovoucí záchranný prostředek snažte se maximálně udržet tělesnou teplotu a šetřit energií. Jednak vám pomůže každá vrstva byť mokrého oděvu. Dále se snažte chránit břicho kde jsou orgány které potřebují tělesnou teplotu udržet co nejdéle, doporučená poloha je přitáhnout nohy co nejvíce k břichu a v podstatě zabalit končetiny kolem přední části trupu. Prodloužíte tak dobu přežití.
Až 50% tělesného tepla odchází hlavou, snažte se proto vždy udržet hlavu nad vodou nebo jí i zakrýt. Je-li ve vodě více trosečníků, vytvořte kruh a držte se co nejtěsněji u sebe aby jste lépe chránili teplo. Všechna tato opatření jsou však jen velmi dočasná a jedinou šancí na přežití je dostat se z vody.
Pokud jste již na záchranném plavidle a je to v chladné oblasti, snažte se maximálně osušit, ochraňte se před větrem. Vyždímejte mokré oděvy. Je-li na plavidle více trosečníků střídejte se o nejsušší oděvy. Nejpostiženější osoby umístěte do ležící polohy na relativně nejchráněnější místo. Využijte všech kusů oděvů a izolačních materiálů a to jak na oblečení tak na odisolování dna člunu. Více trosečníků se může přitisknout k sobě společně zahřívat, ideální je použít na společné překrytí kusů plachet. Třete a procvičujte si prsty, končetiny, ramena, hýždě abyste tak zabránili bolestivým křečím. Vložte ruce do podpaží a pak zdvihněte nohy mírně do výšky a vydržte tak aspoň dvě minuty, cvičení opakujte čtyřikrát denně. Máte-li pitnou vodu přidělte jednu počáteční zvláštní dávku navíc nejvíce podchlazeným osobám.
Jste-li na nafukovacím člunu a zachraňujete další trosečníky z vody hoďte jim lano se záchranným kruhem podkovou či pásem. Nebo jim provaz doručí plavec, ale provaz musí mít přivázaný k plovoucímu předmětu.
K tonoucím se přibližujte zásadně zezadu, pozor na kopance škrábance. Jsou schopni vás v pudu sebezáchovy stáhnou s sebou pod vodu nebo vmáčknout pod sebe a tudíž i pod vodu. Tonoucí uchopte zezadu za vestu nebo pod bradou. Táhnete-li tonoucího plavte ouško nebo naznak. Tonoucí vždy pokud možno uklidňujte a nikdy nepodceňujte síly člověka který je v panice.
Než vhodíte z potápějící se lodi do vody nafukovací člun přesvědčte se, že máte i s sebou i potřebnou pumpu. Nevíte jak dlouho budete na vodě a každý člun je třeba dofukovat a to bez pumpy není možné. Budou se vám hodit i pádla nebo vesla.
Když se ocitnete na volném moři v nafukovacím člunu musíte ho důsledně udržovat v pořádku.
Každá poškození ihned opravte podle možností a dbejte na důsledné odstranění příčin. Opravuje se záplatováním, ale každopádně je důležité pravidelně kontrolovat jeho stav.
V horkém podnebí vypouštějte vzduch a naopak přifoukněte v noci nebo za chladného počasí když se člun začíná krabatit.
Nenechávejte dlouhodobě opřené o boky člunu těžké a tvrdé předměty, neustálým pohybem ve vlnách se za několik dní tkanivo snadno prodře.
Ostré předměty zaopatřete tak aby nemohly samovolně poškodit člun a to ani v těžkých podmínkách.
Udržujte na člunu nebo jiném záchranném prostředku čistotu. Výkaly a zvratky shromažďujte a odhazujte co nejdál od plavidla. Nepohazujte okolo plavidla odpadky a zbytky potravin.
Pokuste se jakémkoliv záchranném plavidle využít síly větru a je-li to možné zkonstruujte provizorní plachtu.
Když se vám před opuštěním lodi podařilo vyslat signál SOS či jinak požádat o pomoc s udáním polohy, nebo když se nacházíte v oblasti s pravidelných lodních linek, pokuste se udržovat záchranné plavidlo na místě ztroskotání. Všeobecně se doporučuje zůstat na místě tragédie 72 hodin. Pokud se ale nacházíte mimo oblasti lodních cest a nevyslali jste žádný signál o vašem ztroskotání s udáním aspoň přibližné polohy, nezůstávejte na místě a pokuste se vydat na cestu vlastní silou, dříve než pozbydete sil a energie k tomu potřebných.. Jste-li v dosahu pevniny nebo plavebních tras vydejte se bezprostředně daným směrem. Pohyb a snažení navíc posílí morálku trosečníků.
Po celou dobu se udržujte všemi prostředky v duševní aktivitě a maximální možné pohodě. Jste-li sami vytvořte si pravidelný sled povinností které musíte každý den i noc dodržovat, buďte k sobe tvrdí a nenechte prostor sebelítosti a strachu. V okamžicích odpočinku plánujte další činnost a snažte se zabývat maximálně užitečnou duševní činností. Upamatovávání si map oblasti, lodních tras a námořních znalostí. Mezi denní činnost zařaďte vedení denníku, rybolov, plavbu, kontrolu a údržbu plavidla.
Je-li na plavidle více trosečníků je třeba určit velitele /kapitána plavidla/ pokud se zde nenachází kapitán lodi. Jeho autoritě se musí všichni podřídit. Není možné chovat se demokraticky na malém plavidle, ale je nutné se chovat lidsky. Všichni si musí uvědomit, že vše je podřízeno prvotnímu záměru přežít. Každý musí mít přesně určenou činnost, dodržujte pravidelné hlídky, střídejte se pravidelně ve všech povinnostech. Kapitán nebo velitel plavidla se nesmí vyhýbat nepříjemným povinnostem aby nevznikal důvod ke sváru, pokud nejsou na překážku činnosti /např. navigace/ kterou může vykonávat pouze on. Celá posádka musí být neustále udržována v maximální duševní svěžesti.
Věnujte velkou pozornost zraněným a šokem postiženým trosečníkům.
Hlavní prioritou je každému trosečníku dosažení země. Sleduje proto neustále každé známky blízké pevniny.
Jsou to například mraky, nad pevninou se často drží pás kumulů. Je-li na modrém nebi nad obzorem souvislý pás nebo jednotlivé mraky s vodorovnou základnou, prozářené bílé barvy dá se předpokládat, že vznikly nad pevninou. V tropických oblastech pak mívají prozelenalou základnu což je způsobeno odrazem slunečního světla od mělkých vod u korálových útesů.
Přítomnost ptáků ve větším výskytu. Ptáci obyčejně dopoledne vylétají směrem na moře a v odpoledních hodinách se vracejí směrem k pevnině. Nelze se ovšem řídit podle osamělých jedinců kteří mohly také zabloudit nebo se dostat více méně nedobrovolně daleko na volné moře.
Hledejte plovoucí kousky rostlin, odplavené dřevo a kokosové ořechy. Někdy také signalizují blížící se zemi.
Pokud se změní směr a charakter pohybu vody může to být způsobeno i velmi vzdáleným příbojem kolem ostrova. Stejně tak se může působením vzdálené pevniny měnit směr proudu.
Hluboká voda je tmavozelená, tmavomodrá až po odstín tmavě šedivé, světlejší odstín znamená mělčí vodu a tedy i případnou pevninu.
U plochých korálových ostrovů je možné, že dříve než je spatříte vám po větru přijde hluk příboje. Voda zabarvená částicemi půdy nejspíš pochází z blízkého ústí řeky.
Prudké ochlazení vzduchu i vody může znamenat přítomnost ker. Stejně tak četný výskyt ledových úlomků předpovídá přítomnost větší kompaktní ledové plochy.
Oceánské vlny v blízkosti pevniny vystupují na mělkém dnu a vzrůstají zalamují se a i pouhým poslechem poznáte rozdíl.
Když spatříte zemi vydejte se ihned jejím směrem.
Pokud budete v záchranném člunu vybírejte pečlivě místo pro přistání. Nepřistávejte přímo proti slunci zvláště pokud je nízko nad obzorem.
Vyhýbejte se skalnatým a korálovým útesům, silným povrchovým a přílivo/odlivovým proudům. K pohánění záchranného plavidla používejte hlavně vesel a pádel, do vody za záď vhoďte plovoucí kotvu. Lano kotvy udržujte trvalé napjaté. Tak udržíte spíše plavidlo přídí ve směru plavby tj. ke břehu. V silném příboji se snažte nedostat pod velkou vlnu právě v okamžiku kdy se zalamuje. V blízkosti pobřeží se můžete pokusit nechat surfovat na hřebenu některé vlny. Nevyskakujte ze člunu dokud nepřistál bezpečně na zemi, ale pak zase velmi rychle vyskočte vytáhněte člun mimo dosah vln.
V arktických mořích kde se snažíte přistát na kře soustřeďte pozornost na velké a stabilní kry, varujte se ostrých hran které snadno poškodí nafukovací čluny. Ale ani na kře nejste trvale v bezpečí, každá kra se může kdykoliv rozlomit, proto udržujte člun nebo plavidlo trvale připravené k použití. Všechny věci, zásoby a nástroje skladujte připevněné ve člunu nebo přivázané k plovoucím nosičům.
Pokud se snažíte dosáhnout břehu plaváním ponechte si každopádně jednu vrstvu oblečení a obuv. Plavte prsa nebo ouško, tak si zachováte nejlepší přehled o tom kterým místům je radno se vyhnout a šetříte si potřebnou energii. Ocitnete-li se oblasti hustého porostu mořských řas snažte se dostat do jejich zákrytu kde bývá voda klidnější. Při cestě polem hustého vodního rostlinstva neplavete a ani se o to nesnažte, posouvejte se přitahováním za jednotlivé rostliny. Plaváním riskujete zamotání končetin do plovoucích stvolů. Při plavání k pobřeží využívejte hřebenů menších vln a snažte se plavat na nich. Při výrazně vysokých vlnách plavte naopak v údolích mezi jednotlivými vlnami. Ponořte se když prochází hřeben velké vlny a plavte opět až s dalším údolím. Když vás zachytí spodní tah velké vlny nechte vlnu přejít a buď se odrazte ode dna nebo na hloubce plavte k hladině. Když plavete nebo přistáváte u skalnatého pobřeží vyberte si místo kde vlny a voda vyjíždějí vysoko a daleko nahoru do skal, zde se dá předpokládat volnější průchod do útesů bez překážek do kterých by jste mohli narazit. Vysoká vlna vás sem vynese a při zpáteční cestě máte šanci se zachytit na skále. Vyhnete se místům kde se vlny prudce tříští s vysoko stoupající bílou pěnou. K přiblížení ke břehu využívejte postup za velkou vlnou. Čelem k pobřeží a nohama napřed. Nohy tak utlumí první nárazy a případné kontakty se skalami pod vodou, tím ochráníte tělo před zraněním. Když se nedostanete na břeh s vybranou vlnou vyrovnávejte pouze tempy rukou polohu vsedě a vyčkejte další velké vlny která vás vysadí na břeh.
Pokud nejste v dosahu pevniny musíte spoléhat pouze na setkání s plavidlem. Bohužel v mlze a v noci je pro vás další plavidlo spíše rizikem než jen spásou. Proto je potřeba udržovat hlídky za všech možných okolností. Celá posádka musí být seznámena s použitím signalizace.Aby v případě možného kontaktu nebyl promarněn vzácný čas chaotickým konáním. U morálně odolné posádky se vyplatí vše secvičit formou planého poplachu. Nejjednodušší je mávání kusy oděvů a křik, vybavené záchranné sety obsahují rakety, světlice a barevné značkovače. Předem si připravte pro rychlou potřebu způsoby signalizace. V noci jsou použitelné světlice, které však musíte pečlivě uchovávat suché a nepoškozené. Při střelbě se musí mířit vzhůru. Světlicemi šetřete a používejte je pouze v případě kdy je reálná šance, že budou spatřeny. Ve dne se dají použít i barevné značkovače které podle podmínek vydrží i několik hodin rozptýlené na vodě v okolí plavidla. Klasickým způsobem s dobrou účinností je zrcátko za slunečného počasí, lze suplovat lesklými a chromovými předměty.
Nejčastějším problémem pro trosečníky na moři je nedostatek pitné vody. Pokud na záchranném plavidle vodu máte musíte od začátku zavést přísný systém dávkování a ten do okamžiku záchrany důsledně dodržovat. Nevíte jak dlouho s vodou budete muset vystačit. Doporučené dávky jsou-
1. den: Nepřiděluje se žádná voda. Tělo musí užívat vlastních zásob. Výjimkou jsou zranění, podchlazení a v šoku se nacházející trosečníci.
2. až 4. den: Přidělte 400 cl na osobu a den
5. a další dny: Přidělujte 50 až 220 cl na osobu a den v závislosti na počasí, teplotě, stavu posádky, množství zásob vody a pravděpodobné délce nuceného pobytu. Po celou dobu se snažte snižovat tělesnou potřebu a ztráty tekutin. Nemáte-li vodu nejezte. V horkém a slunečném počasí se snažte co nejméně pohybovat a omezit tak pocení. Otírejte se a suchým způsobem oprašujte z těla zaschlou sůl. Snažte se co nejvíce spát a odpočívat.
V palčivém slunci se snažte zpomalit tělesné pochody absolutním klidem a přeneste aktivitu do duševní roviny. Můžete se v krajním případě ochladit namočením oděvů ve vodě, ty pak vyždímejte a oblékněte. Snažte se ale činit co nejméně, protože dlouhotrvající kontakt mořské vody a pokožky přináší nebezpečné a velmi bolestivé poškození kůže. Vzdorujte mořské nemoci, dávení a zvracení vás připravuje o tekutiny. Nezahánějte žízeň alkoholem, ve skutečnosti tak ještě více dehydrujete tělo. Nekuřte tím jen umocníte palčivost žízně. Je potřeba zahánět palčivý pocit žízně, třeba žvýkáním nebo cucáním nějakého malého předmětu například malé mince. Stimulujete tak tvorbu slin a tím zmírníte pocit žízně.
Nepijte mořskou vodu ani moč. Při pobytu na krách nebo v jejich přítomnosti můžete získávat vodu z mořského ledu, ale používejte starý led který má tmavší šedou až modrošedou barvu a je zaoblenější. Ve starším ledu je již méně soli. Vodu lze pít i z kaluží rozpuštěného ledu, ale pozor může to být voda nacákaná od vln. Potřebné tekutiny lze získat i z ryb a to tekutinu z očí větších ryb /oči vysrkněte/ a nebo tekutiny z míst kolem hřbetní páteře ryb. Ostatní tělní tekutiny raději nepijte jejich součástí jsou proteiny které při trávení odnímají tělu vodu. Nejezte pevnou stravu k jejímuž trávení potřebujete vodu.
Sbírejte rosu nejlépe roztažením lehké stříšky z plachty nebo kusu oděvu. Předtím, ale oprašte sůl /malé množství nevadí/. Zachycujte případný déšť. Buďte vždy předem připraveni, že zaprší. Přeháňky mohou být vydatné, ale velmi krátké a je škoda ztratit čas.
Pokud máte moderní plovoucí záchranný prostředek může být vybaven odsolovacím zařízením. Když se po delší době nedostatku máte možnost vydatně napít, pijte pomalu. Větší množství vody najednou přijaté vás bude nutit ke zvracení.
Potraviny jsou v případě ztroskotání méně důležité než pitná voda. Množství strvavy které můžete pozřít je proto závislé ne jen na zásobě, ale i na zásobách vody. Balíčky se železnou zásobou potravin ponechte až na poslední možnost. Zaměřte své úsilí na získávání potravy z moře.
Můžete jíst ryby. Na otevřeném moři daleko od pevniny lze jíst bez obav většinu ulovených ryb. Nejezte ryby které jsou nápadně zbarvené, pokryté ostny nebo mnoha výčnělky, mají papouščí ústa, nafukují se jako balónky a nebo mají homoidní chrup. Vyhněte se i shlukům vajíček, mohou být jedovatá. Nemáte-li háčky improvizujte, vyrobte z kusu drátu, kovu, kapesního nože. Zkuste vyrobit i třpytku z přezek či sponek. Vlasce pokud možno nenavýjejte na holé ruce nebo na nafukovací části člunu. Sůl na vlasci vytváří ostrou hranu která vás může nepříjemně pořezat. Máte-li rukavice noste je vždy při práci s úlovky, ochrání vás před zuby, ostrými ploutvemi a kosticemi. Pod plavidlem můžete natáhnout /máte-li/ síť nebo volnou látku. Její stín přiláká ryby k pobytu. V noci vám pomůže svítilna přilákat ryby k hladině.
Může se vám podařit ulovit unaveného ptáka, který využije váš člun k odpočinku. Nechte ho v klidu usadit...
Mořské chaluhy a řasy jsou k dispozici podél pobřeží i na volném moři. Jezte je střídmě a hlavně postupně přivykejte tělo vzestupným dávkováním. Neuvyklý organizmus reaguje prudkými průjmy a ty pak zbytečně oslabují a berou potřebné tekutiny. Nepožívejte je ani máte-li nedostatek vody, trávení zelených řas odnímá tělu dost tekutin.
Plankton je složen z drobných rostlinek a živočichů, vznáší se ve vodě a je volně unášen proudy s jen nepatrným vlastním pohybem. Lovit se dá vlečnou sítí. Opět je třeba uvykat tělo postupnou konzumací. Plankton je bohatý na proteiny, uhlohydráty a tuky. Obsahuje však také chitin ze skořápek měkkýšů a celulózu nekonzumujte ho tedy nikdy příliš velké množství. Jeho trávení předpokládá dostatek vody v těle! Vylovený plankton musíte před konzumací dobře prohlédnout a odstranit z něj chapadla medúz, ostnaté druhy a želatinový plankton, který obsahuje hlavně mořskou vodu. Je-li získáno velké množství ostnatého planktonu vyplatí se nechat jej usušit a pak rozdrtit.
V záchranném člunu se zbytečně nevystavujte slunci. Chraňte si hlavu a hlavně oči.
Nebezpečí hrozí na moři i od živoucích obyvatel hlubin. Nejznámější jsou žraloci. Ocitnete-li se ve vodě pozorujte bedlivě okolí kde se žralok může objevit. Zachovejte maximálně klid a pouze splývejte. Musíte-li plavat, plavte energicky a pravidelně. Nedělejte trhavé pohyby, neplavte zbrkle a nepravidelně, žralok by vás mohl považovat za zraněnou rybu. Při plavání před žralokem neprchejte, ale čelte mu a plavte na boku energickými, pravidelnými tempy. Případný útok odrážejte kopnutím, nožem nebo tvrdým předmětem do nosu, očí a žáber. Holou ruku používejte až v krajním případě. Močit do vody musíte v krátkých a rychlých dávkách s větší přestávkou. Když jste ve vodě ve skupině utvořte kruh aby jste se vzájemně mohli lépe soustředit na odrážení útoků.
Když se plavíte na člunu, nechytejte ryby když jsou žraloci nablízku. Chytíte-li malého žraloka je důležité ho dobře omráčit než bude vytažen na člun. Větší úlovek raději odřízněte hrozí poškození člunu a zranění osob. Navíc zmítání uloveného žraloka přiláká další exempláře, které ho mohou napadnout a roztrhat. Krev a skupinový útok vyvolává u žraloků alimentární frenesii a v tomto stavu pak útočí všechny druhy a na vše. Neosvěžujte si paže a nohy ve vodě, žraloci většinou nevyskakují z vody za kořistí a tudíž jsou lidé na člunu relativně v bezpečí. Nevhazujte nic do vody, výkaly, zvratky i odpadky shromažďujte a vyhazujte najednou a co nejdále od lodi. Žraloci jsou aktivnější v noci. Zejména pak za soumraku a za svítání vyplouvají blíže k hladině a do mělčích vod. Jsou lákáni pachem biologických odpadů, krví a třepetavými pohyby jaké odpovídají raněným rybám.
Ne každá ploutev na hladině musí být zákonitě žralok. Delfíni, sviňuchy větší ryby, ale i rejnoci někdy stočí ploutve vzhůru a vypadají pak jako dva u sebe plovoucí žraloci.
Častým rizikem pro plavce jsou medúzy. Vyskytuje mnoho druhů medúz a zdaleka ne všechny jsou již známé. Největší exempláře mají průměr těla až 2m a délku chapadel až 30m.
Medúzy mají po celém těle a na chapadlech žahavé buňky které způsobí na nezakryté kůži bolestivá poranění. Jsou až smrtelně nebezpečné, požahání tzv. mořskou vosou zapříčiní smrt od 30 sekund do tří hodin. Vyhýbejte se všem medúzám a to zdaleka, jejich špatně viditelné žahavky mohou splývat ve vodě i mnoho metrů daleko. Po bouřce plavou ve vlnách odtržená chapadla a i ta vám mohou způsobit poranění. Stejně tak se nedotýkejte mrtvých medúz vyplavených na břeh. Při postižení odstraňte ihned chapadla kousky medúzy z povrchu těla. Při odstraňování používejte kousky oděvu nebo třeba chaluhy. Rozhodně ránu ničím netřete, třením se žahavé buňky ještě více aktivují. Nikdy ránu nevysávejte. Popálení může vyvolat křeče proto se snažte co nejrychleji dostat z vody nebo aspoň zajistit bezvládné tělo před utopením. Postupné ochrnutí svalstva hrozí zástavou dechu, je třeba počítat s možnou potřebou umělého dýchání. Pro zmírnění účinku jedu je ránu dobré ošetřit: mýdlem, citrónovou nebo jinou ovocnou šťávou, nebo i močí.
V blízkosti skal, jeskyní, děr a vraků se vyskytuje mořský okoun. Je troufalý a velmi zvědavý. Raději se vyhněte setkání.
V děrách a rozsedlinách žijí murény, zaútočí když se cítí ohrožená nebo vyrušená. Když se do vás zakousne je nutné jí uříznout hlavu což je u kluzkého tvora velmi obtížné.
Mořští hadi jsou sice velmi jedovatí, ale pokud je nebudete přímo chytat tak se vám zdaleka vyhnou.
Barracuda je velmi dravá a pohybuje se často v hejnech. Zaútočit může když je ve vodě krev. Nenoste na těle nic lesklého co by na barracudu působilo jako třpytka.
Kosatka dravá se pohybuje v hejnech a padesáti jedinců. Někdy zaútočí na všechno co se pohybuje nebo splývá při hladině. Obecně sice na lidi neútočí, ale máte-li možnost opustit vody ve kterých se objeví kosatky, udělejte tak ihned. Na ledových plochách se nezdržujte dlouho v blízkosti tuleňů aby si vás kosatka nespletla s oblíbeným obědem. Kosatky lidi nevyhledávají a zranění hrozí spíše v omylech.
Jedovaté ryby se vám také většinou sami vyhnou. Pozor si dejte v korálových útesech a na mělčinách kde můžete na jedovatou rybu šlápnout. Sami od sebe mohou zaútočit pokud budou chránit své teritorium při rozmnožování. Velké riziko je při požití jedovatých ryb. Rybí toxiny jsou i smrtelně jedovaté, po prvních příznacích otravy je třeba vyvolat zvracení a hodí se i projímadlo. Příznaky jsou například, znecitlivění, pocení, obrácené vnímání teploty, dávení, křeče. Pokud dojte vnějšímu kontaktu a jed se dostane do těla kůží vypláchněte ránu rychle vodou. Nařízněte ránu a odsávejte jed i krev. Odsávejte i v případě, že nemůžete ránu rozříznout. Odsajte co nejvíc jedu. Ponořte zasaženou část těla do horké vody na 30 až 60 minut. Voda by měla být co nejvíc horká, kolik postižený vydrží. Rány na hlavě nebo na trupu které nelze ponořit ošetřujte horkými obklady. Po koupeli nebo přikládání obkladů ránu pečlivě vyčistěte. Naneste na ránu antiseptický prostředek a obvažte čistým obvazem. V případě potřebu je možné stejný postup jako při léčbě šoku.
Mořští slimáci a plži jsou nebezpeční při překonávání korálových rifů a na písčitém pobřeží. Buďte maximálně ostražití. Jsou vybaveni ostny kterými vstříknou do těla jed. Místo po bodnutí zmodrá a oteče, znecitliví. Svědivá, řezavá a pálivá bolest se rychle posouvá do celého těla. Řádově v hodinách hrozí smrt následkem ochrnutí svalstva a následného kómatu. Neexistuje žádný specificky účinný způsob léčby, aplikujte horké obklady a ponoření do horké vody. Počítejte s možnou potřebou umělého dýchání.
Hlavonožci se ukrývají v podmořských děrách a před lidmi prchají. Dojde-li ke kousnutí zanechá ostrý zobák chobotnice dvě ranky které hojně krvácejí a rána brzy oteče. Chobotnice při kousnutí vpraví do rány jed, který způsobuje pálivou, svědivou a řezavou bolest. Smrtelně nebezpečná je chobotnice kroužkatá která se vyskytuje u východního pobřeží Austrálie a není proti jejímu jedu žádný známý protilék.
Opatrnost je na místě vždy a všude, ale na moři je nezbytná a jste-li navíc jednou trosečníky kteří přežili ztroskotání lodi, musíte svému unavenému štěstí vydatně pomáhat.