Home » Články » Lodní deníky » Regata 2.-9.6.07

Lodní deník Bavaria 38 Match 2.6.-9.6. 2007

Tak je to tu i letos. Nadšení a přípravy by se nedaly vydržet, kdyby pan Botič neuspořádal v Biogradu na Moru den otevřených dveří a my se pořádně neprojeli. A tak jsme se mohli v posledních dnech před odjezdem soustředit i na věci všední. Posádka byla složena s obvyklými změnami a několika drobnými čachry na poslední chvíli v božském složení…  

Tomas – kapt. námořního pluku spojených černošských armád s lehkou nadváhou…
Lůňa – kapt. nižší šarže a programový manager s úsměvem na rtu a smůlou na prdeli..
Jiří – první důstojník, který, jak jsme se posléze dozvěděli, napřed litoval, že jel a pak litoval, že toho litoval a plavba není o měsíc delší..
Peťa – druhý důstojník s neskonalou láskou k bari-kole a lodi..
Lůca – princezna zájezdu s oblibou dobré knihy, která se třetí den, kdy konečně trochu fouklo na hranu lodě, změnila v rozenou jachtařku
Léňa – plavčík s jasným pohledem do dálky a citem pro dobrou hudbu…
Monika – plavčík první třídy s velbloudí scénkou a všudypřítomností…


V začátku musím upozornit, že jediné, co se mi na této plavbě nepovedlo, bylo přesvědčit někoho, aby napsal lodní deník, a tak se do toho musím pustit sám. Jednou jsem už byl blízko blizoučko, a to v úterý, kdy se Jirka s vervou pustil do psaní, ale když jsem se byl podívat, jak to vypadá, došla po celodenním plachtění baterie a deník se neuložil… tak snad příště. JJ J

Pátek 1.6. 2007 - Je to tu a není odkladu!

Vyrážíme, není potřeba popisovat podrobnosti. Ráno vyjíždím z domu ve Špindlu, nabírám Lůcu a jedem do Hradce, kde si přisedá Léňa a v Brně Monika. Ještě odpoledne v Brně trošku pospávám, ale jak se následně ukáže, je to k prdu…nevydržím. Nakupujeme v Tesku, máme toho dost, jako do dětského domova, a vyrážíme. Po cestě do Zadaru není nic zajímavého - Lucka spí a já řídím, dofukujeme kola - je to trošku podhuštěný a přeložený… Lůca řídí, já se pokouším spát, ale jako obvykle ani ťuk.. Lůca končí a já se pokouším dojet, ale nedá mi to a tak jede kousek Leňa.. Vyjíždíme z dálnice u Zadaru, ufukujeme kola a jsme v maríně, ale to už je sobota…

Sobota 2.6. 2007 Den 1 – S těma ženskýma to nebude tak lehký

Je ráno a přijeli jsme první. Štrougalíci nás sice předjeli, ale spali kousek kdesi před Zadarem. Následuje sprcha a město, v pohodě nákup zeleniny, výstup na věž v Zadaru, první foto, zmrzlina, povinná návštěva gastry a návrat do maríny. Potom pica v picerce placená kundama a odpoledne se stává bojem, protože Ivan (zaměstnanec chartrové společnosti) si nás vychutnal a nechal si nás na závěr… Nicméně kolem páté je loď přebrána, věci naloženy, následuje první přípitek s Neptunem, převlékáme se do triček a lehce po šesté vyplouváme směr Muline. V posádce nám ještě chybí Lůňa a Jirka – dojedou až v neděli ráno a budeme se pro ně vracet do Zadaru (nějaká svatba se mu do toho vpletla). Jsme na lodi a pokoušíme se o plachtění na genu - čtyři holky a já… z toho vzniklo rčení dnešního dne: „s těma ženskýma to nebude tak lehký, jak to vypadá.“ Do Muline doplouváme na motor, moc nefouká, respektive vítr rychle lehl. Zde už na nás čekají Hrošíci (Hippo), a tak se splouváme, a na palubě Lavsy, na které jsou i Štrougalíci se svojí gardou, si užíváme první společný večer s bari kolou, oříšky a loučí kapitána Toma z Hippa.

Počasí: Ráno zataženo s mírnými přeháňkami, které se přes den vybraly do polo slunečna – bezvětří..

Trasa: Zadar - Muline

Upluto: 8,4 Nm - převážně na motor s pokusem o genu

Neděle 3.6. 2007 Den 2 – Bazén a pak už to samé každý den než došel …

Na dnešek mám budík, Lůňa mi volal ještě v noci a tvrdil, že ho mám nabrat v osm v Zadaru, a tak před šestou vstávám a s pomocí Peti odkotvím a vyplouvám. V noci trošku sprchlo a na moři je parádní zima. Naštěstí mám čepici a holky mi navaří čaj, tak se dá vydržet. V Zadaru na nás kluci mávají již od převozníka, a pak utíkají jako šílení, aby se nalodili – asi se trochu těší…Opakovaně přípíjíme na Nema a seznámení, myslím, že jsme si ho snad naklonili doufejme… Vyplouváme a Lůňa začíná lehce drinkovat a je v ráži… U benzinky tankujeme po prvním dnu 55 litrů benzinu ( děkujeme kolegové, není nic lepšího než nechat loď z poloviny prázdnou, čuráci!!!!!) A pak jedem a kotvíme, jdeme se koupat - teda jen ti otrlejší a zbytek tvrdí, že v takové ledárně nevydrží ani minutu - je to jen otázka názoru.. Zkoušíme vysílačkou spojení a naši se nám krátce po deváté ozývají, že jsou na benzince a dávají si kávu, tak se pro ně vracíme ( a opět děkujeme, tankovali 35 litrů). Kafe už nestíháme, i když mám velkou chuť. A vyplouváme na Ugljan-Pašman, kde je oběd, dojíždíme na motor, protože vítr na nás prozatím kašle.. Oběd je supr a koupání taky, vylízá sluníčko a pěkně připaluje. Lůňa jak je v ráži, tak řádí na motorovým člunu a málem nám přejede nohy a dostane pěkný zjeb!!! Lovím super mušli skoro z deseti metrů nebo víc?:J)) Odpoledne vyplouváme, cíl etapy je ve Vrgadě a vítr se probral a přímo naším směrem ; v náklonu předjíždíme dobře rozjetého Hippa, který nám mává na šťastnou plavbu a jsme ve vedení až do doby, kdy už značně rozjařený Lůňa nabírá vodu a prd… kýbl je fuč, tak si Lůňa vydělal první zlaťáky a to ještě není všechno.Okamžitě spouštím velkolepou záchrannou akci - dva potápěči + motorový člun a hodně fandů. Je tam proud a hodně nás to snáší, ale Lůňa neochvějně kýbl objevuje…Bohužel až na osmi metrech, a tak ani po manévrech s kotvou se nám ho nepodaří vylovit, i když se Jirka strašně snažil. Díky Jiří!!! Při vytahování kotvy se božský Lůňa zasní a vomydlí předek lodi tak, až mi ztuhne krev v žilách a vypouštím záplavu sprostých slov, za která se stydím, ale je to vožralý vůl !!!!Při vjezdu do Vrgády jsme samozřejmě poslední a né naposledy…Drink dne, do kterého jsme se opřeli tak, že Lůňa měl problémy, se jmenuje Bazén a tak to zůstane až když dojde…

Počasí: ráno zataženo až do Zadaru, po příjezdu kluků slunečno, večer pro některé hodně mlhavo až tma…

Trasa: Muline – Zadar – Ugljan Pašman – Vrgada

Upluto: 31 Nm – do Zadaru na motor a pak už jen pod plachtami

Pondělí 4.6. 2007 Den 3 – Čeho si žádáš, vole?

Ráno je pěkné, během pár hodin se vyčasí a je den jako ze žurnálu !!! Od rána se potápím. Část posádky vyráží do kousek vzdálené vesničky. Když se vrací ještě se potápím, je to tu naprosto supr, kolem plavou rybišky jako v Nemovi a korály, lovím mušle… a pak tam plave lidská ruka černá jako sviňa (je to jen gumavá rukavice napuštěná vodou, ale pro začátek fantastický zážitek, těším se na plavoucí hlavu a pak začnu dělat asi něco jiného než šnorchling).Vyjíždíme a i když má Tomáš z Hippa strach odjet ze zátoky, aby ho to nesfouklo na břeh, na moři to padá a je klid až moc.. Ale jedeme, plachty jsou venku a pomalu se to rozjíždí. Oběd je v malé zátoce s potápěním, a když jsou tři, zvedne mě to z přední paluby jako papírek od bonbónu. Jedem, fouká na moři přes deset, ale do zad … A to Lůňu nebaví, tak to obracíme proti větru, abychom si užili náklonu, a to se nám samozřejmě stane osudným… dnešní etapu opět končíme jako poslední, ale projeli jsme se kurňa!!! Po cestě jsou ještě delfíni, ale zatím ne pro nás. Rozjíždíme plavby v Bazénu, a než se dokodrcáme do Kaprije, máme z toho vína nezadržitelnou chuť na pivo. Trošku se upravujeme a už na nás čeká lokální taxi (dnes slouží Martin a Jirka – který se bude při odchodu z budovy restauračního tipu trošku cukat poté, co se nebude moct rozhodnout mezi dalším drinkem a rozvozem opilců na paluby. Naštěstí i když nám již nenatočili, umíme si natočit sami !!! Nemáme toho na palubě přeci málo. Jsme na Lavse a osazenstvo pomalu slábne. Z naší lodi chybí pouze Lůňa, kterýmu to včera asi stačilo a Lůca upřednostňující dobré počteníčko před ranní bolestí hlavy! Lavsa řídne o poznání rychleji, až zbývá jen zástupce Boha Všemohoucího, panenky Marie a Ježíše Krista, který se na jakýkoli dotaz zvedne a s baterkou v ruce jí zamává před obličejem tazatele a prohlásí: „čeho si žádáš vole?“ Noc je romantická a pokračujeme v seznamování až do východu slunce, který nás slušně vyprasí a schová se za haldu mraků, které zvednou nárazový vítr o síle 20 uzlů…

Počasí: Polo až jasno ne ve všem a všichni!!

Trasa: Vrgada – Turbina – Kaprije

Upluto: 15 Nm – nur mit plachta

Úterý 5.6. 2007 Den 4 – Rybářské začátky ochránců zvířat, aneb texaský masakr motorovou pilou

Tak pokus o vyplutí, je to trošku boj, protože Danutka je rozladěná z noci, asi toho moc nenaspala, a vůbec si neuvědomuje, jak jsme s těma kotvama zamotaní.. Nicméně manévr se nám podařil a vyplouváme. Po ránu se zjevují zase delfíni, teď už je vidí převážná část osazenstva lodi a máme z toho ohromnou radost. Na moři se zvedají vlny a fouká v nárazu přes 20 uzlů. Jsem po probělé noci, Jirka usnul v salónu a holky jsou taky hotové... Jedinej fit je ožrala Lůňa, který včera vynechal. A tak netasím ani hlavní plachtu a jedeme jen na genu, a i přes to v pohodě stačíme Bavárii 37 - rozdíl mezi loděmi je neskutečný.. Když to trošku lehlo, tak i my tasíme hlavní plachtu a v okamžiku je předjíždíme, ale do zátoky Tijat se dostáváme až po Hippu, mají již i nacpané pupíky, takže nic moc.. Den trávíme překrásným lenošením a nic neděláním.. Na večer začínáme ladit program a rybařit …začíná se nám dařit a za chvilku je kyblík jako akvárium. Nikomu se nikam nechce, jen vedle potřebují doplnit vodu a tak na otočku vyjíždíme do Prvič – Luka se zmrzlinou a vším, co k tomu patří a vracíme se na noc do Tijatu .. Byl to dobrý nápad, nad pevninou se převalují těžké mraky a cíl, který navrhovala Lavsa by nám udělal místo pěkného večera hodně zmoklý večer… A tak rybaříme.. Pečem ryby a je nám supr..

Počasí: Ráno hodně svěží větřík, převážně zataženo, odpoledne roztaženo a bezvětřík

Trasa: Kaprije – Tijat – Prvin Luka – Tijat

Upluto: 16 Nm na plachty jen do Prvič - Luka na motor 

Středa 6.6. 2007 Den 5 - Rychlý vznik a zánik lodního deníku a zrození supr jachtařky 

Je krásné ráno, plaveme do sytosti a cpeme se, až máme boule za ušima. Čeká nás celodenní přeplavba okolo Kornát. Sraz je až za majákem Sestrica na ostrově Žut, a tak vyplouváme. Opět nás vyprovází delfíni a už není nikdo, kdo by je neviděl, dostáváme se pod plachty, fouká příjemných 10 uzlů, Lůňa má dobrou náladu, a tak se všichni smějou a jsou v pohodě.. Pomalu se střídáme za kormidlem, aby si to každý vyzkoušel - tu jemnost ladnost a tak.. Prosím Jirku, aby se pustil do lodního deníku, neváhá ani minutu a zarputile klape písmenka do notebooku… Vyplouváme na širé moře a zažíváme naprostou pohodu, svítí sluníčko, na lodi je fantastická nálada, vlnky jen lehce pohupují a loď jede jako šíp…Vítr se nám opírá zezadu do levoboku, přesně tak, abychom mohli stoupat podél Kornát a nemuseli křižovat… je to fantazie bez možnosti objednávky.. Kousek po poledni, kdy holky poprvé vařily pod plachtami (a zvládly to výborně, starají se o nás jako o vlastní), Lůňa vykřikne s pohledem zahleděným na lodní teploměr, který ukazuje teplotu moře 25,9 stupňů C: „vykoupem se né?“. A taky že jo… náskok máme velký, Hippo jelo do Tribuně a Vodice, takže jsou pro dnešek „D“ a Danutka za náma to namířila na Anconu a zmizela za obzorem. Parádní koupání v Piškěře stačilo právě pro to, aby nás dojeli, a mohli jsme si v pohodě zaplachtit.. Lucka dostala do ruky kormidlo a úplně jí to nadchlo. Odpoledne už vytahuje trapéz a jak se to rozjelo, tak vyvažuje z lodi ven.. Pak nás jako vždy posadí na prdel majestát majáku Sestrica při příjezdu. Moře je tu ještě stokrát lepší než z druhé strany.. Pak projíždíme úžinou a dostáváme se před Žut.. Na srazu už je zase s plným bříškem Hippo.. Chvilku kroužíme, ale rozhodujeme se pro překotvení.. Kotvíme v zátoce Provensa kousek pod Sali.. Nutno dodat, že Jirkův pokus o lodní deník díky celodennímu plachtění přišel vniveč, boť to, co napsal neuložil a došla baterka no..Tak snad příště Jiří, kousek jsem četl a nebylo to marné ::J))

Počasí:  Jasno i přes všechny ty bazény

Trasa: Tijat – Piškera - Provensa

Upluto: 46 Nm jen na plachty naprostá bomba počásko, prostě to naší posádce vyšlo, díky Neptune!!! 

Čtvrtek 7.6. 2007 Den 6 – Pan Pan Pan aneb záchrana jachty pod plachtami.. 

Se nám to krátí.. jinak den jako ze žurnálu, na lodi vedle vznikla z jedné nohy panika, a tak vyrážíme na ranní kávu do malebné vesničky Sali. Hippo se toho nebojí a vytahuje všechny plachty co má. A překrásně stojí. Tato taktika nás taky uchvacuje, a tak se opičíme.. Zvrhne se to ke stažení plachet a koupání na širém moři, kde Moňa hrne rekordy - 64 m je hloubka její lásky a na neplavce je to solidní výkon.. Dojíždíme do Sali na motor, fakt to nejede.. V maríně se Lůňa pokouší manévrovat, ale vítr ho tak sfoukne, že se málem zamotáme na můring vedlejší lodě. Lavsa zase tankuje vodu, nechápu kam to lijou, u nás se umývá jen Lůňa, a tak máme, i když poloviční, skoro plný tank (při pohledu na posádku to považuji to za malo-velký zázrak, ale děkuji Vám za to, jste hvězdy slečny!!) Káva, zmrzlina, záchod, pohoda… Vyplouváme na plachty a sraz je na Ravě. Místní hospoda je zavřená, a tak se přesouváme za roh do velké Ravy, kde to vydržíme až do pozdního odpoledne, kdy se mi cca 4 m od břehu začne trhat kotva, obě lodě jsou vyvázány na mě, a tak zahřmím a vyplouváme. Na moři vane přepychových 10 uzlů, ale nedaří se nám dorazit ztrátu, kterou jsme nabrali zaseklou kotvou,  s kterou jsme museli trošku lomcovat, aby se vysekla. Nakonec to zvládnem a v Sali jsme jasně první.. S klukama neváháme ani minutku a osídlujem místní bufítek, kde zkoušíme láhev vína a Jiří jí komentuje slovy: „fůj to je sračka“, ale jako bazén to jde a nakonec k těm šesti co si koupíme, dostáváme ještě jednu zdarma, ale to už jsou tu skoro všichni kromě stařešinů, a přes celé město se nese Kač Kač Kač Kačena….. Zbytek si radši moc nepamatuji, ale bylo to nádherné a nikdy na to nezapomenu! Všechno se houpalo - něco jsme řešili, až jsme to vyřešili…

Počasí: opět bomba, není co dodat

Trasa: Provensa – Sali – Muline

Upluto: 24 Nm kromě rána plachty

 

Pátek 8.6. 2007 Den 7 – Ryba, telefonní čísla, vizitky a zamáčklá slza

Ráno nějak nemohu dospat a od šesti pomalu budím osazenstvo. Přesouváme se na kafíčko na Hippo a čekáme, až se to probudí. Po desáté vyplouváme. Ještě před vyplutím dotankujem vodu a majitel místního bufítku nás nechce pustit, pokud nedáme kafíčko a rakii.. Pěkně nás to pohladí po žaludku… Jedem na motor do Zadaru pro Lukáše (boyfriend of Lucia from trosečník). Cestu si ještě zpestřujeme vozením členů posádky na laně za lodí, je to Skvělá Masáž (SM), hlavně tehdy, když kapitán zrychlí až na 5 uzlů. Plavem na širém moři a pozorujem delfíny, a nakonec ujíždíme před bouřkou. V Zadaru Luňák kupuje na benzince hodně výhodně kýbl, za pouhých 60 kund, je v něm ještě trošku jaru od ranního umývání podlahy, ale kluci z benzinky asi umí počítat!! No Luníku, tak příště opatrně, každá sranda něco stojí, kor The black kýbl.. Nakládáme Lukina a při pohodové plavbě míříme do Kuklice, kde na nás čeká fantastická ryba a zmrzlina s typickou jogurtí scénkou… A pak už návrat do maríny, úklid, dlouhé pohledy, telefonní čísla, vizitky a je to!!!

Díky Vám všem, bylo to super a doufám, že se co nejdřív uvidíme, teším se moc !!!!

Počasí: Jakš takš

Trasa: Muline - Zadar - Kuklica - Zadar

Upluto: 16 Nm převážně motor dotankovali jsme za celý týden 32 l benzinu (Takže bežte do prdele šmejdi a lodě před předáním dotankujte !!!)

© 2008 Tomáš Peslar