Home » Croatia » Počasí na Jadranu » Podnebí

Jadranské pobřeží a ostrovy patří do oblasti jadransko-středomořského podnebí. Je mírné, s krátkými a mírnými zimami a dlouhými a teplými léty. Podzim je značně teplejší než jaro. Podnebí je plně pod vlivem moře, avšak není stejné v celé oblasti. Podnebí na ostrovech se liší od podnebí na pobřeží. Rozdíly jsou i mezi severním a jižním pobřežím. Nejde však o rozdíly příliš výrazné, jak se někdy mylně soudí. Pobřeží je chráněno řetězem hor Dinárského krasu před drsnými vlivy z vnitrozemí.

 

Ve všech ročních obdobích stoupají teploty vzduchu na pobřeží od severozápadu k jihovýchodu. Vzhledem ke své poloze mají ostrovy v létě relativně poněkud nižší teploty než pobřeží pevniny. To je také jeden z důvodů, proč jsou ostrovy tak oblíbené: vedra tu nejsou nikdy tak únavná jako na pevnině. Např. letní teploty na Hvaru se pohybují v průměru od 20,2 do 24,9°C, kdežto ve Splitu vystupují až na 25,9°C.

Nejteplejším měsícem v celém přímoří je červenec. Nejvyšší průměrná teplota byla v tuto dobu naměřena ve Splitu: 25,9°C. Teploty v noci se v severní části pohybují od 20,7 do 23,9°C, ve střední části od 20,6 do 25,9°C a v jižní části od 21,9 do 25,4°C.

Průměrné měsíční teploty nejchladnějšího měsíce, ledna, nikdy neklesají pod 5°C. V důsledku zeměpisné šířky a blízkosti Alp je v zimě chladněji v severním přímoří, tepleji ve středním a nejtepleji v jižním přímoří.

Na pobřeží a na ostrovech je mráz výjimečným jevem. Ještě méně časté jsou dny, kdy průměrná denní teplota vzduchu klesne pod 2°C. Všechny tyto okolnosti příznivě ovlivňují rozvoj rostlinných kultur. Vegetační období je v přímoří prakticky nepřetržité.

Podzim bývá o 2 až 4°C teplejší než jaro. Mořská voda se totiž v létě poměrně značně ohřeje, akumulované teplo se pak z ní postupně uvolňuje do ovzduší a zpomaluje pokles podzimních teplot vzduchu. Zjara je teplotní vliv mořské vody značně menší. Teplotní vliv Jadranu proniká (především říčními údolími) poměrně hluboko do vnitrozemí. Nejvýraznější je v údolích Krky a Neretvy.

Tabulka - Průměrné měsíční a roční teploty vzduchu

  

	I	II	III	IV	V	VI	VII	VIII	IX	X	XI	XII	průměr
Krk	5.4	5.8	9.9	12.3	17.2	21.3	23.5	22.8	19.3	14.5	10.0	6.9	13.9
Rab	6.7	6.3	9.5	12.8	17.2	21.2	23.2	23.2	19.3	15.4	11.1	8.4	14.8
M. Lošinj	7.6	7.8	9.8	13.5	17.8	21.7	24.4	24.2	21.1	16.1	12.2	9.6	15.5
Hvar	8.3	8.8	10.5	13.8	18.1	22.2	24.9	24.4	21.4	16.9	13.4	10.0	16.1
Vis	9.8	9.8	11.4	14.4	18.2	22.1	25.1	24.6	21.7	18.4	13.9	10.8	16.7
Lastovo	8.2	8.6	10.0	13.1	17.2	21.1	23.9	23.8	20.9	16.4	12.9	10.3	15.5
Pula	6.2	5.7	8.2	12.1	16.8	20.9	23.4	23.0	19.6	14.6	10.4	7.8	14.1
Rijeka	5.7	6.2	9.0	13.2	17.6	21.2	23.9	23.4	19.9	14.8	10.3	7.6	14.4
Zadar	6.6	7.0	9.3	13.1	17.5	20.6	23.9	23.4	20.1	15.4	11.3	8.9	14.8
Šibenik	6.8	7.5	10.0	14.2	18.6	22.7	25.6	24.8	20.9	16.6	11.3	7.8	15.0
Split	7.3	7.9	10.4	14.1	18.5	22.8	25.9	23.3	21.6	16.8	12.8	8.8	16.0
Dubrovnik	8.7	9.3	10.8	14.0	18.2	22.2	24.8	24.5	21.4	17.4	13.5	10.5	16.3

 

Na tomto podnebním činiteli je do značné míry závislá i pracovní schopnost člověka, jeho zdraví a pohoda. Pro normální činnost plic je nejvhodnější vlhkost označovaná jako mírná, tj. 55 - 75 % ovzdušné vlhkosti (optimální přitom je 60 % při teplotě 22°C). Přibližně takové jsou podmínky na pobřeží v létě - v červenci a srpnu. Přitom nejoptimálnější podmínky má Split, dále Rijeka a Dubrovník. Na vytváření vhodného vztahu mezi teplotou a vlhkostí vzduchu má příznivý vliv vítr mistrál - maestral. Jaderské moře je velký zdroj vláhy - zásobuje vodními srážkami vnitrozemí Chorvatska, Srbska, Černé Hory i Bosny a Hercegoviny, část Itálie a značnou část střední Evropy. Samo pobřeží však dostává srážek málo, protože vlhký vzduch přímořskou oblast míjí, aniž by se nad ní projevil vodními srážkami.

Nejméně vodních srážek mají ostrovy, 500 až 1 000 mm ročně. Na pobřeží se množství vodních srážek pohybuje od 1 000 do 1 700 mm ročně; roční množství srážek je ale rozděleno na jednotlivé měsíce velmi nerovnoměrně.

Minimum vodních srážek připadá právě na letní měsíce, na červen až srpen. Nejsušším měsícem je červenec, a to v celém přímoří. Například na ostrově Lastovo spadne v červenci pouze 20 mm srážek, na Hvaru a Visu a 22 mm, ve Splitu 26 mm, v Dubrovníku 27 mm. Někdy se letní sucha protáhnou až do září, což pak záporně ovlivní vegetaci. Nejvíce srážek bývá koncem podzimu, v listopadu, a na začátku zimy, v prosinci; druhotné maximum je pak na jaře, v březnu a dubnu.

Sníh bývá v přímoří neobvyklým jevem. Ročně se v průměru objevuje po jeden až tři dny, což prakticky znamená, že napadne a ještě téhož dne roztaje. Bouřky nejsou v přímoří ničím neobvyklým. V létě jsou častější v severní části, v zimě na jihu.

Tabulka - Rozdělení vodních srážek v přímoří Chorvatska (v mm)

 

	I	II	III	IV	V	VI	VII	VIII	IX	X	XI	XII	roč. průměr
Pula	59	57	58	48	59	44	44	43	73	91	99	72	747
Rijeka	130	123	65	105	88	94	103	70	169	159	167	175	1466
Krk	124	73	113	86	117	75	78	104	144	244	158	160	1476
Rab	77	52	81	72	107	92	46	42	115	150	125	113	1072
M. Lošinj	78	73	76	53	71	45	38	45	107	109	121	112	918
Zadar	88	63	55	61	47	58	33	41	82	105	120	117	870
Šibenik	73	73	66	66	80	49	49	34	73	95	136	132	926
Split	66	60	67	64	71	45	26	39	72	112	120	117	859
Hvar	72	63	52	55	44	32	22	30	45	74	95	105	689
Vis	95	64	58	42	35	32	22	19	51	69	98	96	676
Lastovo	74	57	71	44	43	16	20	14	47	83	107	95	662
Dubrovnik	141	117	103	91	79	54	27	45	109	161	198	169	1294

Oblačnost

Jadranské přímoří se vyznačuje nejmenší oblačností, největším počtem jasných dní a nejdelší insolací (slunečním svitem) v Chorvatsku. Oblačnost má bezprostřední spojitost s teplotou vzduchu.

Oblačnost se zmenšuje od severozápadu k jihovýchodu. Největší je v zimě, nejmenší v létě. V létě trvá jasné počasí po celé týdny, ba měsíce (po dva i více měsíců). Na jaře je oblačnost větší než na podzim.

O větrech na Jadranu podrobněji v části Jaderské moře.

 

Tabulka - Průměrná délka slunečního svitu (v hod.)

 

	I	II	III	IV	V	VI	VII	VIII	IX	X	XI	XII	roč. průměr
Rijeka	3.9	3.9	4.9	5.4	7.3	7.8	9.2	9.0	6.6	4.7	3.8	2.8	5.8
Rab	2.2	5.2	5.6	7.4	7.6	10	12	10	7.6	5.5	4.0	3.3	6.7
Senj	2.7	4.3	4.9	6.3	6.7	8.9	10.3	9.0	8.9	4.4	3.4	2.2	6.0
Split	4.4	5.6	6.2	7.4	8.1	10.9	12.0	10.9	8.5	6.4	4.7	3.5	7.4
Hvar	4.1	5.2	6.2	8.0	8.7	10.8	12.3	11.2	8.7	6.6	4.5	3.2	7.5
Dubrovnik	4.0	4.5	6.0	6.9	8.2	10.7	12.0	11.0	9.0	6.5	4.5	3.0	7.2

 

Průměrná délka slunečního svitu se v severním přímoří pohybuje od 5,8 do 6,8 hod. denně, nejvyšší je ve středním přímoří (7,4 až 7,5 hod.), jen o málo kratší je v jižním přímoří. Nejvyšší počet hodin slunečního svitu je v létě. Na severu dosahuje délka slunečního svitu průměrně 7,8 - 12 hod., ve středním přímoří 10,7 - 12,3 hod. a na jihu 10,7 - 12 hod. Délkou slunečního svitu mohou místa na chorvatském Jadranu směle soutěžit s většinou míst na francouzské Riviéře. Od června do září má většina míst na středním a jižním Jadranu delší insolaci než například slavná Nizza (7,9 hod.).

Nejslunnější oblastí je ostrov Hvar. Za rok tu slunce svítí 2 745 hod., tj. roční průměr je 7,5 hod. denně. Zaujímá tím první místo nejen na chorvatském přímoří, ale i v celém Středomoří. Je proto oprávněné přirovnání Hvaru k proslulému ostrovu slunce v Atlantiku, Madeiře. Nízké teploty pod O°C se projevují na Hvaru jen výjimečně, v dlouhodobém sledování to bylo pouze 18 dní za 60 roků, takže ostrov je přitažlivý pro turisty v létě i v zimě.

Ale není to jen Hvar, který se na Jadranu vyznačuje mimořádnou délkou slunečního svitu. Například ve Splitu svítí slunce ročně 2 697 hod., což je v ročním průměru 7,4 hod. denně, v létě pak až 12 hod. denně. Obdobně v Dubrovníku svítí slunce za rok 2 630 hod.

 

 

 

 

 

Zprávy o počasí vysílají všechny chorvatské stanice ve svých zprávách. Podrobné informace o počasí může zájemce získat u přístavních správ a v přístavech pro jachty - v marinách. Pobřežní stanice vysílají po celý rok zprávy o počasí, předpovědi na 24 hodin v chorvatském a anglickém jazyce:

 

· Rádio Rijeka - UKW kanál 24; vysílání v 5:35, 14:35, 19,35 hod

· Rádio Split - UKW kanály 07, 21, 23, 81; vysílání v 5:45, 12:45, 19:45 hod

· Rádio Dubrovník - UKW kanály 07, 04; vysílání v 6:25, 13:20, 21:20 hod

 

Předpovědi počasí na VHF vysílačích:

Tyto stanice vysílají od 1.5. do 1.10 po celých 24 hodin. Předpověď se opakuje každých 10 minut, aktualizuje se v 7, 13 a 19 hodin. Předpověď je v těchto jazykových mutacích: chorvatsky, německy, anglicky a italsky. Je možné se na předpověď počasí informovat i telefonicky a to na telefoních číslech 021 389 376 nebo 021 591 033 - Pomorski meteorološki centar Split.