Chorvatská republika (Republika Hrvatska), svou polohou panonsko-jadranská země, se rozkládá na ploše 56 542 km2, její vnitřní a teritoriální moře měří 31 067 km2.
Hraničí se Slovinskem, Maďarskem, Srbskem, Bosnou a Hercegovinou a Černou Horou, při mořské hranici s Itálií, Slovinskem a Černou Horou.
Státní uspořádání: parlamentní demokratická republika
Úřední název: Republika Chorvatsko /Republika Hrvatska/
Úřední mezinárodní označení: HR
Úřední jazyk: Chorvatština
Měna: Kuna /Kn/, mezinárodní označení : HRK
Rozloha: 56.538 km2
Rozloha teritoriálních vod: 31.067 km2
Počet obyvatel: 4,785.000
Hlavní město: Záhřeb /Zagreb/ 8-900 000 obyvatel
Státní zřízení: republika
Nejvyšší představitel: prezident
Správní členění: 20 županství /županství předsedá župan/
Chorvatsko má 4,4 miliónů obyvatel, z toho Chorvati představují 78 %.
Veliký počet Chorvatů žije mimo Chorvatskou republiku v důsledku neustálé emigrace od 19. stol. do současné doby. Důvody k emigraci byly vždy především sociální, případně politické. Předpokládá se, že jen v západní Evropě žije asi milión Chorvatů, mimo Evropu žijí podle odhadů 3 milióny Chorvatů (včetně potomků).
Na území Chorvatské republiky žijí dále tyto menšiny: Srbové (nejpočetnější), Bosňáci, Slovinci, Italové, Češi, Slováci, Maďaři.
Průměrná hustota obyvatelstva je 84,2 obyv./km2. Mezi jednotlivými kraji jsou velké rozdíly. Více než polovina obyvatelstva žije ve městech. Chorvaté jsou převážně římsko-katolického vyznání (76,5%), menšiny zčásti vyznávají pravoslaví a islám.
Republika je rozdělena do 21 krajů neboli žup (županija). Úředním jazykem je chorvatština, která se píše latinkou.
Hlavním a největším městem Chorvatska je Záhřeb (Zagreb) s 779 tis. obyv. Záhřeb je hospodářským, dopravním, kulturním a vědeckým střediskem země, je národním symbolem státu.
Chorvatská republika je moderní demokratický stát s ústavou z prosince 1990. Svou státoprávní tradici odvozuje od středověkého chorvatského knížectví a království (9. - 12. stol.).
Státní svrchovanost symbolizuje státní znak, státní vlajka a státní hymna. Státní znak tvoří štít se šachovnicí 25 bílých a červených polí; ve stylizované koruně nad ní je pět malých štítů s historickými erby: se starým chorvatským erbem, erbem Dubrovnické republiky, Dalmácie, Istrie a Slavonie.
Státní vlajku tvoří tři vodorovné pruhy - červený, bílý a modrý, uprostřed vlajky je chorvatský státní znak. Červeno-bílo-modré pruhy jsou dědictvím revoluce roku 1848.
Státní hymna je Lijepa naša domovino (Krásná naše vlasti). Její text napsal básník A. Mihanović, zhudebněna byla v r. 1846 pravděpodobně J. Runjaninem. Status hymny sice získala až v r. 1974, ale již od svého vzniku byla celonárodním chorvatským symbolem.
Chorvati často místo slova hymna používají citově zabarvená první dvě slova hymny, tedy Lijepa naša.
Lodní deník Hippa II - cesta zpátky Hippo jsme přebírali v Tropey od syna Toma Kverky a Toma Peslara, kteří cestou z Chorvatského Nerezíne na Sicílii zažili jednu bouřku, dvacet dní bezvětří a ...
[ celý článek ]
Rádi bychom vám představili nový koncept týkající se dovolené na lodi pro osoby s omezenou pohyblivostí, fyzickým handicapem, na kolečkových křeslech, ale i pro jejich ...
[ celý článek ]