DALMÁCIE - RIVIÉRA DUBROVNÍK

Dubrovník

Dubrovník se v dějinách nesmírně pyšnil bohatstvím vody. Na kamenité půdě horkého Středozemí, kde je každá kapka vody drahocenná, protože tam bez ní neexistuje život, návštěvník spatřil hned u vchodu do města, bez ohledu s které strany přišel, bohatě zdobenou fontánu, z níž proudila hojnost vody a přelévala se přes její okraj. Tak tomu bylo již od čtyřicátých let patnáctého století.Fontána na první pohled dokazovala výjimečné bohatství města. Z dalekých dolů v tomto kraji bylo do Dubrovníku po nebezpečných stezkách dopravováno stříbro, určené k vývozu do ciziny po moři. Dubrovčané prodávali nejušlechtilejší slitinu stříbra se zlatem, zvanou glama.

Ze zisku vydělaného prodejem stříbra, pocházela investice do složitého hydrotechnického projektu: ze vzdáleného pramene byla přivedena voda do města, aby jako živé stříbro již u vchodu oslnila každého návštěvníka. Hrdá městská komunita svěřila autorovi fontány Pietrovi di Partinovi z Milána, sochaři a umělci na aragonském dvoře, výstavbu kamenných reliéfů s poučnými výjevy na dubrovnickém Knížecím dvoře, který symbolizoval dubrovnickou samostatnost, a na fontánách, jež dokazují bohatství města. Takovou rozmařilost si nemohlo dovolit ani daleko mocnější, rivalské město Benátky. Korčulané, kteří byli pod benátskou správou museli chytat každou kapku vody do cisteren, jako nebeský dar. Ve městě Korčula nezřídka stály vedle prázdných cisteren na vodu sudy, plné ušlechtilých druhů vína.

Část zisku ze stříbra, které protékalo Dubrovníkem, byla věnována na sochy svatých a ochránců, které zdobí oltáře v jeho kostelích. A po řadě kalamit, zemětřesení a požárů, které několikrát zničily město, se dubrovnické kostely, katedrála a kláštery ještě dnes mohou pochlubit hojností vzácných předmětů, vyrobených ze stříbra a zlata.

V průběhu celého tohoto údobí pramenitá a říční voda také zavlažovala úrodnou půdu kolem řeky Neretvy.

SVĚTOVÁ NÁMOŘNÍ VELMOC

Dubrovník je městem, které mělo po celých tisíc let obrovský význam v evropské dopravě zboží a cestujících, vezmeme–li v úvahu jeho velikost a počet obyvatel! Tuto funkci si město vydobylo díky výjimečné poloze a dlouho si ji udrželo. Je posledním, ostrovy chráněným jadranským přístavem námořních cest ze severozápadního Jadranu na jihovýchod. Jižněji je jenom nedozírná mořská hladina. Za nepříznivého počasí se město stává útočištěm poutníků, kteří čekají, až se moře uklidní, nebo pokračují dále po souši směrem k císařskému městu Konstantinopol, do bohatých měst na Východě a různých míst ve Svaté zemi. Dubrovník jako pevná citadela, bezpečné útočiště poutníků, se stal jedním z nejdůležitějších bodů na křižovatce cest. Malý Dubrovník se stal významnou jadranskou protiváhou velikých Benátek.

V tomto boji o nadvládu vyrostlo v blízkosti Dubrovníku další výjimečné město, Korčula, umístěné u nejužšího průlivu. Korčula sloužila Benátkám od ranných dob jako místo kontroly námořní dopravy. Obě města byla vybudována na skalách, které chrání přístavy. Funkce obou měst jim vtiskla charakteristický ráz a podmínila jejich půdorys. V Korčule vede spousta ulic nahoru, k nejvyššímu bodu, kterým je zvonice katedrály sv. Marka. V Dubrovníku vedou ulice se skal dolů do zátoky, kde vznikla široká ulice – Stradun.

Historická velikost Dubrovníku byla důsledkem obratnosti jeho diplomatů, kteří uměli politické bouře využít jako vítr do svých plachet.

Dubrovník turecké výboje do střední Evropy v 16. století inteligentně využil k získání skoro monopolního postavení v obchodu.

To podnítilo nevídaný růst obchodní flotily, která konkurovala největším středozemním námořním velmocem. S růstem počtu obchodních lodí, plujících pod dubrovnickou vlajkou, rostly i samotné navy, dubrovnické lodě se specifickou konstrukcí. Největší lodě museli z dílen spustit na vodu! Až po několika staletích se tento jedinečný způsob naučili používat i jinde. Zdejší zájemci o stavbu lodí mají dodnes v oblibě Korčulanku, malou loď, která je výplodem staletého života u moře a s mořem.

Trsteno

Osada je vzdálená 24 km severozápadně od Dubrovníku. Má 240 obyvatel. Horní část osady leží na jadranské magistrále (M2,E65). Místo je charakteristické mírným středomořským klimatem, velice bujnou vegetací a několika prameny pitné vody. Je známé svým arboretem, o které pečuje Chorvatská akademie věd a umění.

Koncem 15. století zde vystavěl v goticko renesančním stylu své letní sídlo s kaplí a parkem Ivan Gučetić Gozze (1494-1502). Letní sídlo bylo přestavěno po zemětřesení v roce 1667. Arboretum s exotickými rostlinami (obrovské platany, palmy, kafrovník) je vyzdobeno kamenými sloupy a od roku 1736 barokní kašnou s Neptunem a nymfami. Trsteno je velice starou osadou kapitánů a námořníků. Svědčí o tom votivní obrazy ve farním kostele sv. Víta. Farní kostel je goticko-renesanční stavbou s barokními oltáři. V kapli Panny Marie Sněžné se nachází oltářní obraz Matka Boží s Dítětem od Pietera Coecke van Aelsta (16. století).

Krása přírody a bujná vegetace zařazují Trsteno mezi nejkrásnější místa v dubrovnickém kraji. Zvláště se vyjímá jeho arboretum. Je to nejstarší udržovaný renesanční park v Dalmácii (podle záznamu z roku 1502). Dnes je to jediné arboretum v celé středomořské oblasti Chorvatska a zároveň druhé nejstarší arboretum v Evropě. Bohatě jsou v něm zastoupeny exotické rostliny. Na náměstíčku v centru osady u jadranské magistrály stojí dva obrovské platany. Jejich průměr je větší než 5 metrů, vysoké jsou 60 metrů a starší více než 500 let. Jsou to unikátní exempláře tohoto druhu v Evropě.

Čistota moře, příjemné procházky, výlety na blízké Elafitské ostrovy a blízkost Dubrovníku vytvářejí ideální podmínky pro pobyt turistů od jara do podzimu. Pro jejich pobyt jsou připraveny kvalitní apartmány v soukromých domech a velmi příjemný, čistý a do zeleně zasazený kemp.